Jaký byl rok 2012 z pohledu chodu na radnici
Pro mě osobně byl rok 2012 rokem přehlednějším, produktivnějším a konstruktivnějším. V roli starostky už jsem se necítila jako nováček, dokázala jsem vyhodnocovat fakta a nepodléhat nepatřičnému pesimismu, ani přehnané euforii. Hledala a nacházela jsem souvislosti, našla odvahu pojmenovat omyly i potěšení z drobných vítězství.
Z pohledu mé práce – tedy práce pro občany Kroměříže - to byl opět rok finanční kázně a odpovědnosti. Rozpočet byl dodržen, nečerpali jsme žádný úvěr, a přesto se nám podařilo dostát závazkům a plánům: Dokončili jsme rekonstrukci kina, koupaliště Bajdy, otevřeli jsme Centrum pro seniory, Dokončili rekonstrukci Mateřské školky na Mánesově ulici.
Pro zpřístupnění informací a služeb občanům i návštěvníkům jsme:
- dokončili stavbu Městského informačního centra, které by se v mnohém mělo stát i jakýmsi neformálním styčným bodem mezi občany a úřadem
- spustili nové webové stránky na podporu cestovního ruchu
- udělali jsme další kroky pro slibované zprůhlednění práce radnice i jednotlivých zastupitelů:
- zavedli jsme elektronické hlasování zastupitelstva se jmenným seznamem na internetu
- dali jsme občanům možnost najít si podklady pro jednání zastupitelů v předstihu na oficiálních webových stránkách města
- připravujeme se na pořizování audio záznamů z jednání zastupitelstva
- připravili jsme projekty a investice na rok 2013
- stabilizovali jsme úřad
- zaměřili jsme se na chod příspěvkových organizací
- restrukturalizovali jsme Správu majetku města a založili novou příspěvku organizaci Sportovní zařízení města KM. Tyto kroky, přestože jsou občany vnímány velmi rozporuplně, dávají oběma organizacím jasný rámec, odstraňují nepřehlednou strukturu a umožní nemalé organizační i finanční úspory.
- udrželi jsme poplatky za komunální odpad, hromadnou dopravu, cenu vody i daň z nemovitostí.
Co mi udělalo radost v roce 2012
Začala jsem nacházet lidi, kterým mohu věřit, o které se mohu opřít, kterým jde o víc, než jen o sebe. Lidi, kteří se zajímají o chod města ve snaze pomoci a ne ve snaze získat osobní výhody.
Co mi naopak udělalo nejvíce vrásek na tváři v r. 2012
Denně se přesvědčuji, že přibývá těch, kteří jsou arogantní, krutí, nešťastní. Že se nedokážeme vyhrabat z blbé nálady a sami k ní přispíváme vzájemnou nedůvěrou, podezíráním, donášením, osočováním, závistí. Nelíbí se mi hledání důvodů, proč něco nejde, polopravdy a pololži v životě i v práci a rostoucí tolerance nemorálního chování. Přišla jsem na to, že to, co v našem městě chybí nejvíc, je pozitivní myšlení. Jenže právě pozitivní myšlení je tím lékem, který přináší životní štěstí a umožňuje se lehce přenést přes problémy. Dnes tak často zmiňované peníze tím lékem zcela jistě nejsou.
A s jakým přesvědčením a plánem vstupuji do roku 2013
S přesvědčením, že jdeme správným směrem. Že se město pomalu uzdravuje z dluhové zátěže, že máme spoustu plánů a projektů, aby nám tady bylo všem hezky. Že si budeme moci trochu povolit opasky a těšit se na každé nové ráno. Protože v Kroměříži jsou a budou rána krásná a krásnější.