Jaro v různých úhlech pohledu

Proč jaro vždy tak pospícháš?

A je tady jaro. Přišlo. I když je očekáváme jako každoročně, přesto neustále s údivem mžouráme do ostrého sluníčka a nevěřícně povytahujeme očima ze země stébla křehké trávy. Vyroste, probudila se jako obyčejně a voní. A bude růst dál … a tady už poezie jara pomalu končí alespoň pro úřad a služby, které musí každoročně zajistit sečení, sbírání a uskladnění trávy ze zhruba 80 ha zelené plochy. Ne vždy je občan města spokojen. Někdy je posečeno příliš brzy, jindy naopak pozdě a stane se, že je neposečeno a nesebráno vůbec.

I stromy mají svoje roční období stejně tak jako lidé. Stávají se součástí života našeho města i nás samotných, rostou s námi i s našimi dětmi a potřebují naši péči. Ve městě je paspartem evidováno (paspart pokrývá 80 procent města) asi 8 tisíc stromů, ale usuzujeme, že jich je o 2000 více.

I stovky a tisíce květin budou vysazeny na různá prostranství a stanou se, stejně tak jako v loňském roce, jejich nepřehlédnutelnou součástí a radostí kolemjdoucích, nebudou-li vytrhány a poničeny, stromy polámány a tráva udupána.

Veškerá zeleň, která městem s přicházejícím jarem prorůstá, vyžaduje naši péči i pozornost. Mnohdy jsme svědky jejího ničení a plenění.   Nebuďme k němu lhostejní, nevšímaví, či neteční, protože k vítězství zla i na jaře stačí, pokud dobří lidé neudělají nic.

Do města znovu přichází jaro a my bychom se s ním měli na chvíli zastavit a vychutnat si jeho krásu, třeba i uprostřed zeleně, která patří neodmyslitelně nejenom k jaru, ale i k našemu městu.