ODPOVĚĎ NA OTÁZKU, KTERÁ KOLEM MĚ ZVONÍ AŽ NÁPADNĚ ČASTO...

Zůstávám v dobrém i ve zlém

Paralely jsou všude kolem nás. A zřetelně je vidím i mezi životem lidským a „životem politickým“. Rozhodnutí stát se členem jedné konkrétní strany z politického spektra považuji osobně za velmi významný krok v osobním životě - učiněný snad stejně odpovědně jako slib partnerský, při němž si navzájem říkáme: spolu – v dobrém i ve zlém

Prošla jsem s ODS - v tom dobrém - kus cesty. Nyní se však klikatí a mnozí ji mohou spatřovat jako dále neschůdnou. Takových výkřiků, analýz a dedukcí se vynořuje stále více. To je pro mě ale příliš rychlé vyhodnocení, protože dokud sama nezjistím, že cesta již nepokračuje, zůstávám a jdu dál. Právě v těch dobách méně dobrých můžu nabídnout zase můj díl na společné cestě.

Nemám ničím svázané ruce, ani nohy, netrpím vlčí mlhou. Na svoje současné angažmá v komunální politice se můžu dívat s čistým svědomím a výsledky této práce mě opravdu těší. 

Pokračuji tak, jako když jsem před deseti lety do ODS vstupovala – s mottem: věřím v sílu skromnosti a poctivé práce. Pokud je čas tento leitmotiv nabídnout, o to více cítím, že můžeme najít správný směr. Právě v tom vidím smysl mé další politické dráhy s ODS – v dobrém i ve zlém.