ODS svůj názor nezměnila. Voda musí zůstat v majetku měst a obcí.

01.10.2018 12:02

Do letošní volební kampaně přibyly nečekané zbraně. Osobní útoky a manipulace s fakty, které jsou veřejností téměř neodhalitelné. Tyto praktiky poměrně často míří proti mojí práci a tím proti celé ODS. Přesouvají se do velmi osobní roviny a lidem je v náznacích podsouváno, že moje práce byla a je špatná.

Po dobu letošní kampaně se já osobně, stejně jako celý tým ODS snažíme věcnost. Na invektivy vesměs nereagujeme vůbec, a pokud je to nutné, pak pouze ve věcné rovině. V posledních dnech se ale opakovaně objevila domněnka, že ani já osobně, ani celá současná ODS, nepodporujeme to, aby vlastnictví akcií VaK Kroměříž zůstalo v rukou měst a obcí.

Protože problematiku vody vnímám velmi intenzivně a citlivě, vlastnictví akcií ctím jako vlastnictví „rodinného stříbra“ a po celou dobu svého politického působení je tento můj názor neměnný a nezměněný, cítím, že tentokrát je už moje vyjádření nezbytné.

V minulém volebním období jsem v Kroměříži působila jako starostka a celé vedení pečlivě sledovalo vše, co bylo spojené s vlastnictvím akcií VaK Kroměříž. Bylo to v období, kdy rozpočet města ovlivňovala ekonomická krize a intenzivní splácení dluhů. Chtěli jsme Kroměříž ekonomicky uzdravit a připravit cestu pro realizaci zajímavých investic. Jediné, do čeho bychom v té době byli ochotni investovat i za cenu zpomalení splácení, byl právě nákup akcií či převod výkonu akcionářských práv. Tato prohlášení lze ostatně opakované najít i v místních periodikách z tehdejší doby.

Velmi mi záleželo na tom, aby to byla právě Kroměříž, kdo bude z více než poloviny rozhodovat o tom, jak bude nakládáno s vodou a bude tedy moci občanům zaručit, že zůstane ve veřejných rukou. V té době bohužel neexistovala možnost, jak navýšit náš akcionářský podíl nad tehdejších i současných 46 %. Proto byla v roce 2014 alespoň zakotvena do Stanov VaK Kroměříž pojistka, která neumožňuje prodej akcií jinak, než mezi akcionáři, případně akcionáři a obcemi a současně byly zahájeny diskuse o dalších způsobech zabezpečení, mezi nimiž se objevila i možnosti uzavřít mezi obcemi dohodu o společném hlasování. Plán ale do voleb nezískal jasné obrysy. To, že voda musí zůstat ve veřejném vlastnictví, se tedy stalo zásadní prioritou volebního programu ODS v roce 2014.

Ve volbách 2014 skončila ODS na druhém místě a v opozici. V tom okamžiku jsme v zásadě ztratili přístup k informacím. Až se najednou v roce 2016 objevila v materiálech pro jednání zastupitelstva akcionářská dohoda. Materiály dostávají zastupitelé s týdenním předstihem a o tom, že v nich bude takto zásadní materiál, jsme neměli ani tušení, nikdy o něm neproběhla jediná diskuse, nebyla nám představena a vysvětlena.  Je pravda, že pan starosta mi text dohody donesl osobně o den dřív. Na rozdíl od ostatních zastupitelů jsem o ní tedy věděla nikoliv 7, ale 8 dní. V té době už jsem dlouho věděla, že mi závažné povinnosti zabrání v účasti na jednání, o čemž jsem vedení města informovala a řádně se omluvila. Změna programu v takové časové tísni už nebyla možná. Protože mi na situaci spojené s vlastnictvím akcií vodáren nesmírně záleželo, snažila jsem se v daném čase získat informace ke způsobu, jakým byla akcionářská dohoda koncipována, proč byla vybrána právě tato varianta a nebyly vůbec diskutovány jiné. Mnoho, mnoho otázek. Nic nenaznačovalo, že bychom byli v takové časové tísni, aby nebylo možné dohodu řádně prodiskutovat. Využila jsem tedy alespoň formální i neformální cesty, získala jakési informace, které ale jen vzbuzovaly další otázky. Ptala jsem se tedy a pokoušela se situaci věcně uchopit, abych mohla získané informace spojit se svými znalostmi a předat je svým kolegům v zastupitelstvu alespoň jako podklad. K žádným relevantním oficiálním informacím jsem se už ale nedostala. Důvod, proč byl zvolen právě tento způsob, kdy se město Kroměříž se 46 % akcií dostává silou svého hlasu na úroveň malých obcí, které vlastní akcie v jednotkách procent, nebyl osvětlen. Určitě netvrdím, že k tomu důvod nemohl být. Možná ho jen neznám, ale velmi rozhodně se stavím za to, že vlastnictví vody je potřeba bedlivě střežit. Podepsaná dohoda je dnes způsobem, který v zásadě naplňuje i cíl ODS a můj vlastní. A možná je to způsob jediný, to ale nevím. Žádná jiná varianta řešení nebyla na stole, žádná širší diskuse neproběhla.

Dohoda byla po krátké diskusi schválena naprostou většinou hlasů 21 zastupitelů a podepsána. Necítila jsem potřebu už se k tomuto tématu vracet, bylo přece demokratickým způsobem rozhodnuto v zastupitelstvech Kroměříže a tří dalších obcí. A protože demokratická rozhodnutí jsou vždy hodna respektu, má toto i respekt můj.

Najednou ale, po dvou letech naprostého „klidu kolem vody“, téma záhadně ožilo a já se dočítám o spekulacích, které naznačují, že moje úmysly s vodou jaksi nemusely být čisté. Že jsem akcionářskou dohodu nepodpořila. Že byli potrestáni zastupitelé za ODS, kteří pro ni hlasovali. Velkým překvapením, a nejen pro mne, byl naopak článek v Hospodářských novinách, kde bylo zveřejněno, že snad existovala jakási možnost odkoupit práva k výkonu akcionářských práv a získat pro Kroměříž ve VaK pohodlnou většinu. Prý to byla možnost nevýhodná. Takhle informace rozvířila nové diskuse mezi zastupiteli. Nikdo z nás o této možnosti do té doby neměl ani tušení. Neexistuje o ní žádný dohledatelný záznam, žádné usnesení Rady, nebyla předložena zastupitelům. Mohla taková možnost, pokud existovala, vůbec být odmítnuta, aniž by se o ní jednalo? A kdo tedy byl tím, kdo bez jednání rozhodl, že se město skutečnou majoritu ani nepokusí nezískat?  

S rozvířením tématu se objevují nové otázky. Nic to nemění na tom, že Akcionářská dohoda je uzavřena a způsob společného jednání Kroměříže, Morkovic, Dřínova a Zborovic ukotven na 30 let. Takto bylo demokraticky rozhodnuto před dvěma lety.

Moje skálopevné přesvědčení, že vlastnictví akcií VaK Kroměříž a výkon práv s nimi spojených patří městům a obcím, nejlépe přímo Kroměříži, zůstává nezměněno. Jde mi o to, aby byla voda, která se stává strategickou surovinou a z rodinného stříbra povyšuje na rodinné zlato, velmi pečlivě chráněna. Vůči jakémukoliv tvrzení, ba i jeho náznaku, že ODS nebo já osobně toto podceňujeme, se musím a chci velmi rázně vymezit jako vůči naprosto nepravdivé a účelové informaci, která podsouvá voličům nečestným způsobem myšlenku, že ODS není hodna jejich důvěry. Takový předvolební boj už skutečně není fér.

Další text věnovaný tématu VaK a voleb najdete v článku Když prší, obvykle je na obloze mrak.